Shakespearův skeč

B: Vstupte!
B: Bille, Bille, rád tě vidím.
S: Pardon, mám zpoždění. Provoz jako kráva.
B: Rád tě vidím. Tak, psaní jde dobře, není-liž pravda? Zdá se, že máme nahráno na smeč.
S: No, snad to bude v pohodě, jo.
B: Každý určitě strašně rád zajde na hru s tak prostořekým názvem "Shakespeare: Hamlet". Paráda, paráda.
S: Třetí obraz je možná trochu dlouhej, nevim...
B: Třetí obraz je možná trochu dlouhej... vlastně, obecně máme myslím trochu problém s délkou.
S: Ó.
B: Má to pět hodin, Bille, na dřevěných sedačkách a bez toalety z této strany Temže.
S: No, upřímně, vždycky jsem říkal, že Rose Theatre je díra. Myslím, že čím dřív ho zbourají a postaví něco pořádného, tím lépe.
B: Přesně tak. A proto si myslím, že bychom měli upravit některá ta mrtvá dřeva.
S: "Mrtvá dřeva"?
B: Ano, víš přeci, některé ty prostoje uprostřed akce.
S: Myslíš monology?
B: Ano a tuším, že oba víme, který je ten nejvíc ujetý.
S: Ó? Ó? Který je nejvíc ujetý?
B: Ehm... "Být... vznešený duchem ... smrtelné vinutí ...", jo, to je ono. Je to nudné, Bille. Diváci to nenávídí... zívačka.
S: Tak o tom nevím. Vlastně, je to jeden z mých oblíbených.
B: Bille, to jsi říkal i o monologu s avokádem v "Králi Learovi" a stepování na konci "Othella".
S: V žádném případě! Jestli vynecháš jediné slovo, tak to balím.
B: Ale Bille, král si má převléct celý kostým během minuty. Hamlet tam při monologu metá blesky bůhví o čem a Claudius mezitím už čeká za oponou, aby naběhnul na scénu s tím velice směšným suspenzorem!
S: Dobře, dobře, můžeš to tedy celé zabalit.
B: Bille, Bille, Bille... Proč musíme spolu bojovat? Je to dlouhé, dlouhé, dlouhé. Můžeme to přeci zkrouhnout.
S: Zkrouhnout?
B: Ano, však víš, dát tomu grády. Jak začíná ta řeč?
S: Být.
B: Pokračuj, Bille.
S: Být obětí všech životních lidských žalů, či nebýt zbabělcem a přijmout nabízenou ruku Smrti.
B: Tady, teď. Jsem si jist, že tohle se dá zkrátit.
S: Ne! Absolutně ne, je to perfektní.
B: Co třeba: "Být obětí, či nebýt zbabělcem?"
S: To přeci nedává smysl. Být obětí čeho? Být zbabělcem proč?
B: Dobrá, dobrá. Vyndáme oběť, vyndáme zbabělce. A zbude nám: "Být či nebýt."
S: To nemůžeš říct, je to hovadina.
B: Ale je to krátké, Williame, je to krátké! Poslouchej jak to zní: "Být či nebýt, toť otázka." Tam ta dam, ta dam, ta dam! Ano?
S: Máš sakra pravdu, to bude otázka. Nebudou totiž vůbec tušit o čem to vlastně mluví.
B: No dobře, podívejme se dál. "Bla, bla, bla, bla, bla, střely a šípy - dobré! Akce, to diváci milují. "Chopit se zbraně" - brilantní, "rozkacené sudby, které mor dští". Eh, tohle je dost konkrétní, Bille. Mor je v tenhle moment nechutný, stačí přeci letmý popis. "...či vyrazit v ústrety moři smutku" - to je dobré. Cestování je velice populární. Takže vynecháme ten žvást zkraje a podívejme se, co nám zbylo. "Střely a šípy rozkacené sudby, či proti moři smutku se chopit zbraně." Výborně!
S: Já to vzdávám.
B: Bille, je to brilantní!
S: Je to úplně podělaný! O čem to mluví? Chce si snad vzít luk a šípy a jít se procházet po pobřeží? Tohle je princ Hamlet, ne kapitán Sindibád! Pokud je tohle jeho nejlepší nápad, tak se muže rovnou sám zabít.
B: Tvůrčí přístup, Bille! Hamlet by se asi měl zasebevraždit.
S: V prvním aktu?
B: Ano, dobře, podívej. Musíme myslet na ty vandráky na sedadlech, Bille. Je to jasné. Je to duch, který prodává tuhle show. Pepa Divák miluje duchy, miluje šermířský souboje, miluje bláznivý kočky v průsvitným ohozu, který dělaji blbosti s kytkama a pak se utopí. Ale nikdo nemá rád Hamleta! Nikdo!
S: No jistě, tak já ho pro tebe klidně zabiju. Erm... (Čte) Zemřít, spát. Á, v tom je právě háček. (Píše) Sakra! (Hamlet padá z cimbuří).
B: Bille, Bille, Bille. Vidím... vidím, že jsi rozrušený. Omlouvám se. Hamlet má své chvíle. Ta záležitost s šílenstvím je velmi legrační. Je to vážně nářez. Všechno co já říkám, Shakey, je, že se musí zkrátit tahle strašně nudná řeč.
S: A všechno, co já říkám, je ne! Vyndáš jedno slovo a rovnou mě můžeš vymazat z titulků.
B: Tak dobrá. Řeknu ti, jak to uděláme. Já přistřihnu tenhle monolog a ty tam můžeš vrátit ty dva šílený blekotající hrobníky.
S: Oba?
B: Ano.
S: A to číslo s lebkou?
B: Jo, celej skeč.
S: Dobrá, tak tohle já beru. A uvidíme, co si bude historie pamatovat.
B: Bille, miluju tě!
(S odchází)
B: Temperamentní blbec.